Náš přístup

Náš přístup k dekarbonizaci

Naším cílem je stát se jedním z lídrů energetické transformace. EPH v minulosti provozoval významné elektrárny s vysokou emisní intenzitou a již výrazně snížil svou uhlíkovou stopu díky odstavení nebo přestavbě řady uhelných elektráren. Při snižování emisí EPH nejde jen cestou prodeje aktiv s nejvyššími emisemi, ale zaměřuje se na jejich skutečné vyřazení z provozu nebo nahrazení zdroji s nižší uhlíkovou stopou. Mezi hlavní pilíře dekarbonizační strategie EPH patří:

1. Urychlené ukončení využívání uhlí,

které často překračuje ambice vlád jednotlivých států.

2. Zajištění řiditelných plynových zdrojů

pro vysoce účinnou nízkoemisní výrobu elektřiny

3. Bezemisní výroba elektřiny z jaderných zdrojů

Udržení a rozšíření bezemisní výroby elektřiny z jaderných zdrojů.

4. Investice do bateriových úložišť

Podpora stability sítě investicemi do bateriových systémů pro ukládání energie.

01

Odchod od uhlí

EPH má jasný plán pro ukončení spalování uhlí ve svých provozech do roku 2030, ale usiluje o to, aby se uhlí přestalo využívat již dříve. Některé z vyřazených uhelných elektráren budou přeměněny na zdroje s nižší uhlíkovou stopou, jako je plyn nebo biomasa, a jiné budou naopak postupně uzavřeny nebo vyčleněny do samostatného subjektu mimo skupinu EPH. Po roce 2025 zůstanou ve skupině EPH jako jediné uhelné zdroje elektrárna Fiume Santo na Sardinii, jež bude fungovat ve vynuceném režimu pro zajištění stability elektrizační soustavy, a kogenerační jednotky v České republice, které budou zajišťovat kriticky důležité dodávky tepla. Předpokládaný vývoj instalovaného výkonu je znázorněn v následujícím grafu.

Odchod od uhlí
02

Úloha plynových elektráren

Postavení EPH v rámci energetické transformace je ve srovnání s ostatními velkými energetickými skupinami v Evropě poměrně jedinečné. EPH se zaměřuje na řiditelnou výrobu v tepelných elektrárnách, které dominují plynové zdroje. Jsme toho názoru, že vysoce účinné plynové a paroplynové elektrárny připravené na spalování vodíku jsou důležitým předpokladem pro rychlý přechod na energetický systém založený převážně na obnovitelných zdrojích energie. Tento názor podporuje i scénář IEA [1] pro dosažení čistých nulových emisí do roku 2050, podle něhož zůstávají plynové elektrárny i nadále rozhodujícím zdrojem umožňujícím flexibilitu energetického systému na mnoha trzích, zejména pro řešení potřeb sezónní flexibility.

EPH nedávno dokončil výstavbu dvou elektráren připravených přejít na spalování vodíku: plynové elektrárny v Kilrootu o výkonu 700 MW ve Spojeném království a paroplynové elektrárny v italském Tavazzanu o výkonu 800 MW. Další italská paroplynová elektrárna, v Ostiglii, o výkonu 880 MW, je v pokročilé fázi výstavby. Na všechny projekty jsou uzavřeny kapacitní smlouvy s platností 10 až 15 let.

S rostoucím podílem obnovitelných zdrojů se očekává, že využití řiditelných plynových elektráren bude klesat. Po vyřazení uhelných zdrojů budou plynové elektrárny závěrnými zdroji výroby elektřiny, a to v závislosti na své účinnosti. Udržování těchto elektráren v provozu z logiky fungování trhu nevytlačuje z trhu obnovitelné zdroje, které budou vždy plně využívány vzhledem k jejich prakticky nulovým mezním nákladům. Právě naopak, flexibilní plynové elektrárny jsou nepostradatelným faktorem pro rychlejší rozšíření obnovitelných zdrojů. EPH očekává snížení počtu hodin plného zatížení elektráren podle účinnosti dané elektrárny a její životnosti.

Hydrogen
03

Příprava infrastruktury na vodík

Hydrogen

Uvědomujeme si klíčovou úlohu plynných paliv ve stabilním a odolném energetickém systému, který podporuje fungování moderní společnosti. Chápeme, že zemní plyn je pouze přechodným palivem, a proto jsme začali připravovat infrastrukturu pro přepravu a distribuci plynu pro budoucnost utvářenou obnovitelnými plyny.

Naše projekty v segmentech přepravy a skladování plynu zaměřené na zavádění vodíkových technologií získaly status Významného projektu společného evropského zájmu (IPCEI = Project of Common European Interest), což podpořilo plán naší dceřiné společnosti eustream zajišťovat mezinárodní přepravu čistého vodíku. Naše dceřiná společnost Nafta zahájila projekt Henri, jehož cílem je identifikovat vhodné lokality pro skladování vodíku. Status IPCEI nám otevírá reálnou možnost získat dotace z národních nebo evropských zdrojů, což projekty posouvá blíže k realizaci. 

V segmentu distribuce plynu má naše dceřiná společnost SPP-distribúcia velmi dobré předpoklady pro zavádění vodíku díky svým jedinečným konkurenčním výhodám, zejména moderní síti vyrobené převážně z polyetylenových trubek odolných vůči vodíku, jejichž parametry z hlediska nepropustnosti a bezpečnosti jsou lepší než u oceli. Společnost SPP-distribúcia podporuje integraci obnovitelných plynů do své sítě již nyní, a to připojením prvních biometanových stanic a provozováním registru obnovitelných plynů na Slovensku.

04

Dekarbonizační cíle

Při vypracovávání dekarbonizačních cílů a způsobů snižování emisí se EPH řídí především vědeckými zásadami a cílem Pařížské dohody udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C v souladu se scénářem iniciativy Transition Pathway Initiative (TPI) a zároveň usilovat o to, aby nebyla překročena hranice 1,5 °C [r. EPH stanovil následující dekarbonizační cíle:

Snížit emisní intenzitu svých evropských elektráren v souladu s cílem udržet nárůst průměrné globální teploty pod 2 °C podle scénáře TPI do roku 2033


Ukončit výrobu elektřiny z uhlí do roku 2030


Dosáhnout čistých nulových emisí („net zero“) svých provozů u emisí Scope 1 a 2 do roku 2050


Snížit emise metanu v souladu s iniciativou Global Methane Pledge

V rámci snižování emisní intenzity vypracoval EPH pro každou elektrárnu plán snižování emisí. Tyto jednotlivé plány jsou základem společného plánu pro celou skupinu EPH. Elektrárny, jež se nejvýznamněji podílejí na snižování emisní intenzity v letech 2022 (výchozí rok) až 2033 (cílový rok), jsou uvedeny v následujícím grafu. Projekce poskytuje vůči mezní hodnotě 174 g CO2/kWh, kterou stanoví iniciativa TPI ve svém scénáři pro udržení nárůstu světové teploty pod 2 °C, dostatečnou rezervu pro případnou další výstavbu paroplynových a plynových bloků.

EPH – Snižování emisní intenzity v letech 2022 až 2033 (gCO2/kWh)
05

Dekarbonizační projekty

EPH již úspěšně odstavil, případně nahradil, celou řadu uhelných elektráren:

EPH nedávno dokončil výstavbu dvou elektráren připravených na spalování vodíku: plynové elektrárny v Kilrootu o výkonu 700 MW ve Spojeném království a paroplynové elektrárny v italském Tavazzanu o výkonu 800 MW. Další italská paroplynová elektrárna, v Ostiglii, o výkonu 880 MW, je v pokročilé fázi výstavby. Na všechny projekty jsou uzavřeny kapacitní smlouvy s platností 10 až 15 let.

S rostoucím podílem obnovitelných zdrojů se očekává, že využití řiditelných plynových elektráren bude klesat. Po vyřazení uhelných zdrojů budou plynové elektrárny závěrnými zdroji výroby elektřiny, a to v závislosti na své účinnosti. Udržování těchto elektráren v provozu z logiky fungování trhu nevytlačuje z trhu obnovitelné zdroje, které budou vždy plně využívány vzhledem k jejich prakticky nulovým mezním nákladům. Právě naopak, flexibilní plynové elektrárny jsou nepostradatelným faktorem pro rychlejší rozšíření obnovitelných zdrojů. EPH očekává snížení počtu hodin plného zatížení elektráren podle účinnosti dané elektrárny a její životnosti.

  • V roce 2016 EPH transformoval černouhelnou elektrárnu Lynemouth na spalování biomasy. Celkové náklady na přestavbu dosáhly 450 milionů liber. Tento projekt ročně ušetří přibližně 2,7 milionů tun emisí CO2.
  • V roce 2018 EPH ukončil provoz černouhelné elektrárny Eggborough ve Velké Británii (s čistým instalovaným výkonem 1 960 MW). Odstavení elektrárny přineslo úsporu 11,5 milionů tun emisí CO2 ročně (ve srovnání s provozem v základním zatížení v roce 2013).
  • EPH odstavil hnědouhelnou elektrárnu Buschhaus v Helmstedtském revíru v Německu (s čistým instalovaným výkonem 352 MW). Elektrárna byla v období od října 2016 do září 2020 převedena do pohotovostního režimu a poté byla trvale vyřazena z provozu.
  • V dubnu 2021 EPH uzavřel černouhelnou elektrárnu Provence 5 ve Francii (s čistým instalovaným výkonem 595 MW).
  • V roce 2021 EPH přestavěl několik kotlů ve svých teplárnách v České republice na spalování biomasy. To jsou však jen první kroky na cestě od uhlí v České republice a jeho nahrazení vyváženým mixem paroplynových elektráren vhodných ke spalování vodíku, zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) a kotlů na biomasu.
  • V září 2023 EPH odstavil černouhelnou elektrárnu Kilroot v Severním Irsku. V březnu 2024 byl úspěšně uveden do provozu nový plynový blok, který poskytuje nezbytné disponibilní kapacity.
  • V březnu 2024 EPH uzavřel černouhelnou elektrárnu Mehrum. Elektrárna byla vyřazena z obchodování na německém trhu již v roce 2021, avšak po intervenci německé vlády v reakci na energetickou krizi v Evropě byla od roku 2022 ponechána v provozu.